|
| |
|
|
Vplyv podpníkov na kvalitu hrozna a vína u odrody Cerason
Kondáš, Marek
Tato práce se zabývá vlivem podnožových odrůd na kvantitativní a kvalitativní parametry hroznů u naroubované odrůdy. Úvodní část formou literárního přehledu představuje podnožovou révu, teoretické předpoklady pro její použití i její vliv na kvalitu úrody. Zároveň jsou představeny i základní kvalitativní parametry posuzovány u hroznů. Druhá část zahrnuje podnožový pokus s interspecifickou moštovou odrůdou 'Cerason'. Popisuje založení pokusu, použitý materiál i zvolenou metodiku práce při jeho realizaci a následně prezentuje dosažené výsledky. Závěr práce poskytuje prostor pro diskusi a stručně hodnotí danou problematiku. Příloha nabízí doplňující informace k dané práci.
|
|
|
Vliv podnožové odrůdy na příjem živin a kvalitu u vybrané PIWI odrůdy
Šimoníková, Lenka
Vliv podnožové odrůdy na příjem živin a kvalitu u vybrané PIWI odrůdy Diplomová práce se zabývá zkoumání podnoží a jejich vlivu na příjem minerálních látek v různých fenofázích u dvou PIWI odrůd (Hibernal a Cerason). Dále vlivu podnoží na kvalitativní parametry (cukernatost, kyseliny, asimilovatelný dusík). Zkoumání proběhlo na pokusu ve školním vinohradu Mendelovy univerzity, zahradické fakulty v Lednici. V závěru je vhodné doporučení k různým podnožím.
|
|
|
Moderní pěstitelské technologie třešní
Štochl, Marek
Nově zakládané výsadby třešní se vyznačují hustým sponem s použitím méně vzrůstných podnoží a nových pěstitelských tvarů. Cílem této práce bylo porovnat mezi sebou dva intenzivní pěstitelské tvary pěstování třešní (vřeteno a španělský keř) z hlediska vlastností růstových (výška stromu, objem koruny, plocha kmene), výnosových a pomologických (produkce na strom, specifická plodnost, hmotnost plodu, kumulativní výnos), fyziologických (průduchová vodivost, obsah chlorofylu, obsah makro- a mikroelementů v listech) a náročnosti na řez a tvarování. Na základě získaných výsledků byla posouzena vhodnost použití tvaru španělský keř v podmínkách jižní Moravy. Dalším cílem bylo zjistit možnosti produkce školkařského materiálu vhodného pro tento typ výsadeb. Za účelem porovnání pěstitelských tvarů byly vybrány dvě výsadby. Výsadba v Lednici byla založena na jaře roku 2005 a hodnocena následující tři roky. Použity byly dvě odrůdy (Burlat, Kordia) na dvou podnožích (Colt, Gisela 5) ve dvou výše zmíněných pěstitelských tvarech. Jako kontrola sloužily stromy obou odrůd na podnoži P-TU-1 ve tvaru vřetene. Pokus byl založen ve dvou opakováních, po čtyřech kusech v každém. Sad ve Slupi byl založen ze stromů odrůdy Sweetheart na podnoži P-TU-1 vedených jako vřeteno nebo španělský keř. Od každé varianty bylo použito 21 stromů. Výsadba byla hodnocena od čtvrtého do šestého roku po výsadbě. U všech sledovaných charakteristik ve výsadbě v Lednici s výjimkou obsahu většiny makro- a mikroelementů byl nalezen významný vliv použité podnože a/nebo pěstitelského tvaru. Ve většině případů měla větší vliv použitá podnož s výjimkou času potřebného na řez a tvarování a výšky stromů, kdy významnější vliv měl použitý tvar. V případě hmotnosti plodu měla největší vliv použitá odrůda. U výsadby ve Slupi byly nalezeny významné rozdíly u většiny sledovaných charakteristik s výjimkou všech výnosových vlastností v prvním roce pozorování a času potřebného na řez a tvarování v prvních dvou letech pozorování. Za účelem produkce kvalitního školkařského materiálu vhodného pro moderní typy výsadeb bylo ověřeno použití regulátoru růstu (6-benzyladenin). Pokus opět probíhal na dvou lokalitách. Na první lokalitě byly použity 2 odrůdy (Hedelfingenská, Kordia) na dvou podnožích (mahalebka, ptáčnice) a na druhé pouze jedna odrůda (Sweetheart) a jedna podnož (P-TU-1). Na obou lokalitách byly použity dvě varianty ošetření (postřik a postřik spojený s defoliací vrcholové části) a kontrola (bez ošetření). Pokus probíhal dva (první lokalita) a tři roky (druhá lokalita). Na obou lokalitách byly zjištěny významné rozdíly u sledovaných charakteristik (celkový přírůstek na strom, úhel odklonu, počet výhonů, výška stromku), i když byly pozorovány rozdíly mezi lokalitami i jednotlivými roky. Na první lokalitě měla největší vliv použitá podnož, zatímco na druhé použité ošetření. Z výsledků počtu výhonů na obou lokalitách se jako nejlepší jeví varianta postřiku spojená s defoliací vrcholové části. Získané poznatky lze využít při produkci kvalitního školkařského materiálu a jeho následném využití při výsadbách intenzivních sadů třešní.
|
|
|
Studium fytoplazmy ESFY a jejich projevů u odrůd meruněk a broskvoní
Kopřivová, Vladimíra
Cílem této práce bylo získání podrobnějších poznatků o symptomatickém projevu různých izolátů fytoplazmy ESFY na vybraných podnožích, ověření citlivosti souboru podnoží k fytoplazmě ESFY a prozkoumání míry vlivu fytoplazmy ESFY k biologickým vlastnostem pylu, semen, některých fenofázi a pomologických znaků plodů odrůd meruněk. Po tříletém pozorování pomologických znaků plodů z napadených stromů fytoplazmou ESFY a pomologických znaků plodů ze zdravých stromů 16 odrůd meruněk se ukázaly být nejvíce citlivé k fytoplazmě ESFY infikované stromy odrůd Arzami Aromatnyj, Hatif Colomer, Veselka a Vestar, u nichž se projevil výrazný vliv přítomné fytoplazmy ESFY na snížení celkové velikosti a hmotnosti plodů. Během výzkumu nebyly nalezeny seschlé nebo deformované plody, plody z infikovaných stromů byly jen kulatější než plody ze zdravých stromů. Vliv fytoplazmy ESFY na klíčivost pylu, začátek kvetení, dobu zrání, rozpustnou sušinu plodu a životnost semen nebyl tolik významný. Symptomatický projev letorostů prorostlých z inokul pocházejících z devíti vybraných infikovaných stromů různých odrůd meruněk a jednoho stromu odrůdy broskvoně a symptomatický projev rostlin pěti odlišných podnoží, na něž byla inokula naočkována, byl během třech let pozorování velice rozmanitý. Ukázalo se, že je závislý na botanickém druhu, odrůdě, podnoži, podmínkách pěstování i na vzájemné interakci patogena a hostitele. Nejvíce citlivou reakci k přítomné fytoplazmě ESFY měly letorosty prorostlé z inokul odebraných z infikovaného stromu odrůdy broskvoně Jantze a ze stromu odrůdy meruňky Murfatlar. V nejvyšším zastoupení se na letorostech prorostlých z inokul těchto odrůd vyskytoval symptom chlorotická svinutka, žloutenka a růstová deprese. Naopak nejméně citlivou reakci k fytoplazmě ESFY prokázaly letorosty prorostlé z inokul pocházejících ze stromu odrůdy meruňky Poyer. Průměrně nejvyšší zastoupení měly letorosty (prorostlé z inokul Poyer) bez symptomů. Nejvíce zastoupeným symptomem u letorostů prorostlých z inokul vybraných stromů (odrůd Jantze, Saldcot, Poljus Južnyj a Hargrand_2) s vyšší četností pozitivních jedinců k přítomné fytoplazmě ESFY byla chlorotická svinutka, půjde tedy o typický symptom tohoto patogena. Symptomatický projev rostlin podnoží v kombinaci s inokuly (vybraných deseti stromů odrůd) dosáhl nižších četností hodnocených charakteristik oproti letorostům prorostlých z inokul. Na základě výsledné reakce letorostů prorostlých z inokul a reakce rostlin podnoží na přítomnost fytoplazmy ESFY byla nejcitlivější podnož GF 305, citlivou byla podnož GF-8-1, méně citlivou M-LE-1 a nejméně citlivé byly podnože Torinel a St. Julien 655/2. Citlivost reakce souboru podnoží k přítomné fytoplazmě ESFY byla pozorována po dobu tří let u patnácti vybraných podnoží, na jejichž rostliny byla naočkována dvě inokula různých odrůd. Nejvyšší četnost měly rostliny podnoží bez symptomů (84,37 %) a nejvíce zastoupeným symptomem na rostlinách podnoží byla žloutenka listů (průměrně 10,50 %). Podnože byly rozděleny do čtyř skupin dle jejich citlivosti k fytoplazmě ESFY (.na základě porovnání symptomatického projevu, předčasného úhynu rostlin podnoží i letorostů prorostlých z inokul a výsledku detekce přítomné fytoplazmy ESFY). Nejcitlivější reakci projevily rostliny podnoží GF 305 a GF 677, citlivě reagovaly podnože MRS 2/5, VVA-1, Strážovický myrobalán, Lesiberian, AP-1 a GF 31, méně citlivé se ukázaly být podnože M-LE-1 a Myrobalán 29C a nejméně vnímavé k fytoplazmě ESFY byly podnože Torinel, St. Julien 655/2, GF-8-1 a MY KL A.
|
|
|
Šlechtění podnoží odolných k mšičce révokaz
Bechyňová, Soňa
Cílem této bakalářské práce je pojednat o šlechtění podnoží révy, které jsou vysoce odolné či odolné ke mšičce révokaz. V první části práce pojednává o výzkumu mšičky révokaz, její historii a také současném výskytu ve světě. Dále pokračuje popis jednotlivých druhů Vitis, které se při současném novošlechtění používají nejvíce. Následuje shrnutí zastoupení pěstovaných podnoží a charakteristika nově vyšlechtěných podnoží za posledních 10 až 15 let. Práce se zaměřuje na nové metody a způsoby šlechtění podnoží. V závěru jsou doporučeny vhodné metody šlechtění a vhodný výběr podnoží pro oblast Jižní Moravy.
|
|
|
Vliv podnože na příjem minerálních látek
Šimoníková, Lenka
Tato práce byla sepsána na téma Vliv podnože na příjem minerálních látek.V této práci jsem se zabývala využitím podnoží, které se používají ve vinicích v České republice. Jaké jsou pozitiva a negativa jejich využití. Historie používání podnoží, jako zbraň proti mšičce révokazu. Popsáni jednotlivých podnoží tak i botanických druhů, ze kterých jsou kříženi. Zhodnocení půdních podmínek, které jsou nejvhodnější pro danou podnož. Dále jaký má vliv podnož na příjem minerálních látek pro celý keř i pro bobule. Popsaní jednotlivých prvků minerální výživy pro optimální růst keře. A v poslední řadě využití podnoží v praxi.
|
|
|
Ověřování účinku fytohormonů na diferenciaci kořenů u dřevitých řízků podnoží peckovin
Ambrosová, Lýdie
Tato diplomová práce se zabývá ověřením účinků fytohormonů na zakořenění dřevitých řízků peckovin. Cílem je vyhodnocení jednotlivých stimulátorů a podnoží. V práci jsou použity 1% stimulátory na bázi NAA, NAA v kombinaci s brassinosteroidy, IAA, IBA, IBA ve formě pudru a neošetřená kontrola. Hodnocenými podnožemi jsou VVA-1, AP-1, MY-KL-A, Ishtara a PS-1. Nejlepších výsledků dosahují stimulátory na bázi IBA a IAA (57--58 %), ale všechny řízky ošetřené stimulátory mají více než 50% úspěšnost zakořenění (pouze varianty s brassinosteroidy nezakořenily vůbec). Neošetřená kontrola dosáhla 43 %. Nejlépe zakořenily podnože AP-1 (58 %), VVA-1 a MY-KL-A (55--56 %), hůře zakořenily podnože PS-1 a Ishtara (obě 26 %).
|
|
|
Fyziologické a školkařské aspekty množení růží očkováním
Ján, Jakub
Očkování je významnou metodou množení růží, to se týká zejména růží pro venkovní výsadby. Podstatou této metody je vsazení očka vybrané odrůdy do zářezu na kořenovém krčku nebo kmínku podnože. Tato bakalářská práce podrobně popisuje postup a specifika očkování. Dále se zabývá podnožemi, které se v praxi užívají - konkrétně rozebírá vzájemné vztahy mezi podnoží a odrůdou a popisuje kladné i záporné vlastnosti jednotlivých podnožových typů. Prostor je také věnován i důležitým evropským pěstitelům růží.
|
|
|
Vplyv podpníkov na kvalitu hrozna a vína u odrody Cerason
Kondáš, Marek
Tato práce se zabývá vlivem podnožových odrůd na kvantitativní a kvalitativní parametry hroznů u naroubované odrůdy. Úvodní část formou literárního přehledu představuje podnožovou révu, teoretické předpoklady pro její použití i její vliv na kvalitu úrody. Zároveň jsou představeny i základní kvalitativní parametry posuzovány u hroznů. Druhá část zahrnuje podnožový pokus s interspecifickou moštovou odrůdou 'Cerason'. Popisuje založení pokusu, použitý materiál i zvolenou metodiku práce při jeho realizaci a následně prezentuje dosažené výsledky. Závěr práce poskytuje prostor pro diskusi a stručně hodnotí danou problematiku. Příloha nabízí doplňující informace k dané práci.
|
host ::
RSS.